Tankred Dorst: Fernando Krapp mi napsal dopis

5. červen 2017

Rozhlasové jeviště

Ve čtvrtek 1. června zemřel v Berlíně jeden z nejhranějších současných německy píšících dramatiků Tankred Dorst. Jeho tvorbu připomínáme inscenací s Ivanem Trojanem, Martinem Myšičkou a Terezou Dočkalovou v hlavních rolích. Dramatický příběh o potřebě vlastnit a touze být milován s podtitulem „pokus o pravdu“ on-line k poslechu do neděle 11. června 2017.

Hry Tankreda Dorsta získaly velkou popularitu přesto, anebo možná právě proto, že jsou plné skepse a ironie. I u nás se Dorstovy texty staly základem dnes už legendárních inscenací, ať už je řeč o Merlinovi (1988, Realistické divadlo, režie Miroslav Krobot) nebo o hře Fernando Krapp mi napsal dopis, která měla v režii Petra Lébla premiéru ve stejném divadle, ale záhy se stala zásadním číslem repertoáru Divadla na zábradlí.

Tankred Dorst se narodil 19. prosince 1925 v Oberlindu, ale většinu svého života prožil v Mnichově. Jako sedmnáctiletý narukoval do armády a záhy skončil v zajetí Ze zajateckých táborů se vrátil až v roce 1947. O tři roky později začal studovat německou literaturu, dějiny umění a divadla v Bambergu a Mnichově. Studia ale nedokončil.

Válečná zkušenost ovlivnila výrazně jeho pohled na svět. Jeho hry mají často podobu grotesky nebo frašky a je na nich patrný vliv autorů absurdního divadla. První významnější hry byly uváděny v šedesátých letech Lübecku, Mannheimu a Heidelbergu. V následujících letech se dočkaly překladů a inscenací po celém světě.

V oblasti dramatu pro něj první větší úspěch znamenala aktovka Grosse Schmahrede an der Stadtmauer (překládaná do češtiny jako Velké lhaní pod hradbami), kterou uvedl Český rozhlas. První hrou, která se objevila na českém jevišti, byla Maurka v roce 1980 v Rokoku. Mezinárodní věhlas ovšem Dorst získal už v roce 1968 hrou Toller, zachycující epizodu ze života levicového expresionistického dramatika (do češtiny nebyla přeložena). Na některých hrách spolupracoval se svou životní partnerkou Urschulou Ehlerovou. Jeho nejrozsáhlejší a patrně i nejznámější hra je monumentální freska Merlin aneb Pustá zem, která měla premiéru v roce 1981 v Düsseldorfu a je přirovnávána ke Goethovu Faustovi.

Z Dorstových her se na českých jevištích objevily i další tituly Aucassin a Nicoletta, Pan Paul, Já, Feuerbach!, Zatáčka, Legenda o nebohém Jindřichovi, Jak šel Matěj na obra a Málinka, bobr a král na střeše.

V Českém rozhlase vznikly kromě Velkého lhaní pod hradbami dále inscenace jeho her Pan Paul (1995), Akrobati (1998) a Fernando Krapp mi napsal dopis (2015). A právě touto inscenací si tvorbu Tankreda Dorsta připomeneme.

Fernanda Krappa si zahrál Ivan Trojan. |foto: Tomáš Vodňanský

Fernando Krapp muž s tajemnou minulostí a obrovským jměním, jenž se teprve nedávno objevil ve městě, vypomůže otci krásné Julie z dluhů a odměnou žádá právě jeho dceru. Ovšem nikoli jako pouhý obchod – chce její lásku. A Julie, otřesená takovým jednáním do hloubi duše, ... se do Fernanda Krappa skutečně zamiluje. Cele a hluboce, přesně, jak si to přál. Ale manželství s člověkem, pro něhož je jakékoli sdílení citů jen k smíchu a k pohrdání, se pro oddanou Julii, postupně stává peklem. Podaří se jí ve Fernandovi vzbudit alespoň nějaké pohnutí? Je vůbec něco, co může otřást jeho kamenným srdcem? Ale ano – smrt. Teprve v okamžiku smrti je schopen otevřeně milovat.

V roli Julie Tereza Dočkalová. |foto: Jana Chládková

Tankred Dorst napsal hru ve spolupráci se svou ženou Ursulou Ehlerovou a dal jí podtitul „pokus o pravdu“. Inspirací pro napsání mu byla povídka z roku 1920 španělského spisovatele Miguela de Unamuna Celý muž, která mu bezesporu poskytla skvělý dramatický materiál. Kostru děje, základní téma i postavy převzal dramatik z již Unamunova textu. Na rozdíl od předlohy, která se více soustředí na Krappův charakter, však staví do centra pozornosti Julii a oblouk, který hrdinka a v průběhu svého vztahu s Fernandem opíše. Specifikem dramatické podoby je také ojedinělý, stylizovaný jazyk, který dává drsnému příběhu zvláštní působivost a poetičnost.

Hrabě Bordavely v podání Martina Myšičky. |foto: Tomáš Vodňanský

Do češtiny hru přeložil Ondřej Černý. Pro Český rozhlas hru nastudoval režisér Petr Mančal a pro realizaci získal vskutku šťastné herecké obsazení. Fernanda Krappa, člověka lhostejného i uhrančivého, ledového i vroucího, si zahrál Ivan Trojan. V křehké, ale vnitřně nebývale silné Julii objevil režisér pro rozhlas nový hlas – herečku Terezu Dočkalovou, která se náročného úkolu zhostila s mimořádnou vnímavostí, přesností a vnitřním zaujetím. Juliina otce ztvárnil, s přesvědčivostí, které jsou na malé ploše schopní jen skuteční mistři, Oldřich Kaiser. Úhelník vztahů doplňuje postava rozcitlivělého hraběte Bordavely v podání Martina Myšičky. Ten si tuto úlohu zopakoval po více než dvaceti letech – v roce 1992 hrál stejnou roli v české premiéře Dorstova textu v režii Petra Lébla v Divadle Na zábradlí.